Václav Kotva se narodil 20. ledna 1922 v Radnicích u Plzně. Vystudoval filozofickou fakultu a stal se učitelem (toto povolání si několikráte zopakoval také před filmovými kamerami). Již od mládí hrál na ochotnických scénách a věnoval se recitaci. Nastoupil na DAMU, kterou v roce 1959 absolvoval. Začal hrát v ostravském Divadle Petra Bezruče (1959 – 1965). Jeho druhou a zároveň poslední štací se stal od roku 1965 Činoherní klub. Pomáhal ho zakládat, působil v něm jako herec a také jako kronikář a odešel z něj přímo do důchodu. Často rovněž pohostinsky vystupoval na scéně pražského Národního divadla (hry „Lucerna“, „Paličova dcera“, „Hrdina západu“, „Sen noci svatojánské“ či „Obsluhoval jsem anglického krále“). Herectví Václava Kotvy záleželo zejména na zvláštním projevu a mluveném slově. Nikdy s gesty nepřeháněl a nikdy se nedopouštěl ničeho výrazného. Celá jeho herecká dráha a vývoj se točí kolem Činoherního klubu, kde byl jedním z nejdůležitějších herců. Zde vytvořil významné role v inscenacích „Bludiště“, „Višňový sad“, „Na dně“, „Racek“, „Hráči“, „Revizor“ nebo „Hadrián z Římsu“. Na filmovém plátně se poprvé objevil v roličce kontrolora v Menzelově oscarovém snímku OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY (1966) a pobudy v HOTELU PRO CIZINCE (1966) Antonína Máši. V roce 1969 vytvořil svoji jedinou titulní roli tragického zakřiknutého ševce Lájošeka Cíny v Tučkově příběhu SVATEJ Z KREJCÁRKU. Kromě této role zůstal Kotvův talent plně nevyužit. Od začátku, až do konce osmdesátých let, mu nabízel pouze malé a epizodní roličky. Takovou rolí byl třeba sedlák (ÚDOLÍ VČEL), pokladník (SVATBA JAKO ŘEMEN), muž se samopalem (KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSKY), zřízenec Zajíc (SPALOVAČ MRTVOL), kostelník Jan (FARÁŘŮV KONEC), mládek (SVATBY PANA VOKA), učitel přírodopisu (ŠEST MEDVĚDŮ S CIBULKOU), uklízeč Šimák (JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE!), rozhlasový pracovník (OSVOBOZENÍ PRAHY), přednosta stanice (MAREČKU, PODEJTE MI PERO!), učitel (TŘI CHLAPI NA CESTÁCH), železničář (TRHÁK), host na svatbě (VRCHNÍ, PRCHNI!), moudrý učitel ve Vyšných Vlkodlakách (TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH), turista (JÁRA CIMRMAN LEŽÍCÍ, SPÍCÍ), kamelot (FEŠÁK HUBERT) a desítky další. Po porce 1989 se jeho počet rolí povážlivě zmenšil. Hrál například ve filmech VRACENKY (kostelník), TRHALA FIALKY DYNAMITEM (náčelník skautů Velký Medvěd), PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA (dělník) či ve filmu FAMU BRAINWASHING (pošetilý stařec). V devadesátých letech byl hojně obsazován cizími producenty do jejich zahraničních filmových a televizních snímků natáčených v České republice (BLAUÄUGIG, KAŠPAR HAUSER, SII GIOVANE MUSSOLINI, DOBRÝ KRÁL VÁCLAV, MŮJ OBR apod.). Naposledy se na filmovém plátně objevil v krátkometrážním snímku FAMU ROZMARNÁ (1998). Kotva se také uplatnil na poli spisovatelském. Státní okresní archiv v Rokycanech vydal jeho texty pod názvem „Veršem a prózou: Dětské veršovánky a vzpomínky Václava Kotvy“ (2003). Václav Kotva nakonec zemřel v zapomenutí 3. listopadu 2004 v Praze ve věku vysokých osmdesáti dvou let.